Jak už asi víte, opět jsem vyrazil s přáteli na Masters of Rock, když to tak počítám, tak s několikaletou pauzou už popáté. Pro ty co nevědí, jedná se o každoroční rockový a metalový festival, který se koná v moravských Vizovicích. 4 dny plné tvrdé hudby a nejrůznějších kapel ze všech koutů světa, spousta alkoholu a kolem rocker kam se podíváš.
S trochou nadsázky by se dalo říct, že letošní MoR byl hodně o hledání. Jen si to vemte: žába hledá místo pro stan před koncertem, žába potmě hledá, kde postavila stan, žába hledá kamarády a následně kamarádi hledají žábu, kytarista hledá kabel od zesíku, žába hledá volnou zásuvku k nabití mobilu a následně opět hledá kamarády, žába se jde projít po okolí a následně hledá cestu zpět k areálu, žába hledá vhodné suvenýry a nakonec Tarja hledá slova v emotivním rozpoložení po ocenění. Jo, bylo to rozhodně o hledání:D
Tento rok to bylo ještě o to větší dobrodrůžo, že víceméně celý fesťák bylo deštivo, což na jednu stranu není nic moc, ale zase vidět všechny ty drsný okovaný metaláky v různobarevných pláštěnkách, to se prostějen tak běžně nevidí:D Byla to ale fajn dovča. Poznal jsem tam i několik super lidí a víceméně odvařil mobil, který teď funguje hodně vtipně. Holt festivaly:) Ale užili jsme si to maximálně a to je hlavní. Pro ty co by je zajímalo jak taková akce vypadá, vezmu to trochu podrobněji:)
Den první:
Když nadešel den D, vyrazil jsem na sraz s přáteli na Hlavák a poté jsme společně vlakem zamířili na Moravu. Nejprve do Otrokovic a pak menším vláčkem až do Vizovic, kam jsme přijeli někdy kolem jedné. Už ve vlaku to byl zážitek. Přisedli si k nám nějací manželé a mně a jedné holce vedle začal týpek dělat hloubkovou analýzu a zdravotní posudek. Bylo tam snad vše včetně komplikovanýho vztahu s otcem. Kdyby nesmrděl jak popelník zalitej litry piva, bylo by to lepší. No nasmáli jsme se, když konečně vypadli. Ale mám vizitku, tak třeba jednou…:D
Po příjezdu jsem musel obejít areál, tentokrát kratší cestou podél kolejí, a najít místo na stanování. Inu kratší byla, o kousek. Za to ale díky vytrvalým dešťům poněkud nepohodlná. No, došel jsem, našel louku a rozbalil stan. Kupodivu se stavbou problém nebyl, jen kolíkům to chtělo trošku pomoct přes šutry v zemi. Můžu potvrdit, že dvousekundový stan byl postaven opravdu rychle. Zdravím firmu Quechua!:D
Konečně jsem byl ready a vyrazil do areálu na obchůzku stánků s jídlem a všemi možnými suvenýry, oblečením atd. I tohle je na fesťácích super. Spousta možností k doplnění šatníku o nová metalová trička:) No nebudu to tu rozepisovat do úplných detailů, to raději někdy sami vyražte. Poté co jsem se sešel s přáteli, kteří bydlí tradičně až ve Zlíně na hotelu, vyrazili jsme si užívat hudbu. No, spíš posedávání někde u piva či cideru a poslouchání jen z dálky. Ono to tak bývá často, že se jde spíš jen na pár kapel a většinu času se někde prozevlí, ale co. Pohoda a relax je základ dovolený:D
Já se první den těšil především na Luca Turilli`s Rhapsody. Mám rád hlavně jejich první album, ale i přes totálně obměněnou kapelu byli super. Příjemný bonus bylo krátké intro z Game of Thrones ve verzi pro metalovou kapelu. No jo, prostě je to všude:) Hlavním tahounem dne ale byla bezesporu Apocalyptica, kterou jsem nemohl vynechat. Už na Rhapsody jsem se natlačil docela dopředu a nechtěl opustit pozici. Co na tom, že mezi nima a cellistama stál v cestě Testament, který jakožto trash jsem prostě musel protrpět. Ale jedno pozitivum to přesto mělo – Netrpěl jsem sám a poznal jednu fajn holčinu, která na to byla stejně:) Konečně někdy kolem jedenácti začli kluci z Apocalypticy válet na své instrumenty a dokonce měli i pár písní se zpěvákem. Bylo to hodně povedené a i přes unavená záda a nohy se rozhodně čekání vyplatilo:)
Den završila kapela Rotting Christ, na kterou už se mi nechtělo a raději jsem šel chrnět. No, šel ale nemohl. Už byla tma a to se tak stane, v množství stanů, které jsou ještě často v podobné barvě jako ten váš a dokonce od stejné firmy, že prostě hledáte, obcházíte s baterkou jak bludička Jůlie, ale nedaří se a nedaří. No nakonec se povedlo a mohl jsem konečně jít do pelechu. To jsem ještě nevěděl, že mám samozřejmě stan na šikmém povrchu a ještě s boulí pod zády:D
Den druhý:
Druhý den byl především courací a kecací. Když jsem prokřup záda zpátky, vyrazil jsem tradičně do vesnice na snídani a dobití mobilu v cukrárně. Na tu mám některé fajn vzpomínky a vždy se sem rád vracím na zmrzku nebo tříště. Těch ale letos tolik nebylo. Asi stárnu:D
|
|
|
Když jsem měl nabito, vyrazil jsem ještě po nějakých nákupech a zas zpět do areálu, kde jsme se spíš jen tak toulali nebo kalili s přáteli. Znáte hrušku premium od Jelínka? Moc fajn pitíčko:D Nevím, kolik vlaječek jsme kamarádce za těch pár dnů nastrkali za očka na punčoše, ale málo jich nebylo:D
Hráli docela známá jména jako Citron, Slayer nebo Amaranthe a především čeští Rimortis. To je moje srdcovka a jsem rád, že jsem je ještě jednou mohl vidět v původní sestavě. Zpěvák bohužel odchází a bude mi moc chybět. Jeho hlas a celkově osoba je nenahraditelná. No, uvidíme. Ale celkově jsem čekal hlavně na svou milovanou Avantasii. Viděl jsem je už jednou tuším v roce 2009, ale nebylo to moc povedený. Tobi ujížděl, playlist nezaujal. Tentokrát si napravili reputaci a já byl nadšen. Super fláky, super kondice zpěváka i kapely… Prostě šlapalo to přesně jak mělo. Dokonce nebylo ani moc kecání. Zkrátka super koncert a ještě jsem si fajn pokecal s jednou co se mi pokoušela během hudebního rauše vypíchnout voko. By jeden nečekal, jak se dá taky seznamovat s lidma:D
Den třetí:
Jelikož kapel, které by nás s přáteli zajímaly, během dne zas tolik nebylo, rozhodli jsme se pro malý výlet a podívali se do ZOO ve Zlíně. Bylo to úžasný, jen kdyby chvíli po vstupu nezačlo lejt jako s konvičky, což trvalo až vlastně do odjezdu. Prostě ideální den na výlet:D A ještě ty posměšné cedulky… No podívejte se na fotky a uvidíte. Jelikož fotil kamarád, mám jen pár fotek. Kdyžtak pak ještě nějaké doplním nějaká ta zvířátka:D
Po návratu se udál první objev fesťáku a to Primal Fear. Hodně dobrá kapela, kterou si určitě najdu:) Dál hrálo opět pár kapel co mi nic neříkaj a tak jsem si raději nabíjel mobil u takového sloupku. Tam se vždycky sejde partička lidí a všichni hlídaj procenta baterky. Opět jsem se zakecal s jednou fajn slečnou a čekání na závěr dne bylo zas o něco příjemnější.
Nakonec jsem se konečně dočkal poprvé živě viděl Freedom Call. To je jedna z nejpozitivnějších metalových kapel co znám a prostě z ní přímo stříká pohoda, radost a nadšení. Chris je prostě sluníčko a ne nadarmo se říká, že hrajou happy metal:D Právě kvůli nim, Avantasii a Rimortis jsem nakonec na fesťák jel:)
Den čtvrtý:
Den čtvrtý a poslední v rámci koncertů, takže jsme se s přáteli pokusili vidět víc koncertů. Mimoto kamarádka musela už večer zpátky do Prahy kvůli práci a jeden kamarád jel taky, takže jsme snažili si to ještě pořádně společně užít:) A že to byla jízda. Swallow the sun například. Pak jsme spíš zase z povzdálí sledovali další kapely u piva a panáčků. Alekhol, Tublatanka… Druhá jmenovaná byla hodně předmětem diskuzí, neboť v původním plánu byli slavní Megadeth, kteří ale nemohli přijet a byli nahrazeni právě Tublatankou. Myslím, že většina účastníků na to musela koukat s hubou dokořán a otázkou wtf!? No, já je neposlouchám, tak je mi to buřt:D Další kapela kterou jsem poznal byli Oomph! Hodně dobrá záležitost, stylově podobná Rammsteinům, ale pro mě melodičtější. Líbili se mi prostě víc. Jen ta němčina prostě mi úplně nesedí:) Ensiferum znám už nějakou dobu, zato Airbourne jsem neznal. Podrobím je dalšímu průzkumu:)
No a na závěr hlavní headliner celého fesťáku. Aspoň pro mě. Tarja, bývala zpěvačka Nightwish:) Já jí teda nějak moc neposlouchám, ale koncert jsem si nemohl nechat ujít. A nelitoval jsem. Byla úžasná, srdečná a pokorná. Nevím, jestli jí spadl hřebínek po té známé aféře s dopisem nebo to byly jen fámy, ale rozhodně byla super a koncert si užívala stejně jako obrovský zástup lidí před stage. Na závěr dostala jakési ocenění v rámci fanoušků z ČR. Byla dojatá, nadšená a opravdu bylo vidět, že je to pro ní čest být zrovna tady u nás. Prý nás má ráda a ráda se vrací:) Kamarád tvrdí, že to bylo právě české publikum, díky kterému porazila smutky po odchodu od Nightwish. Každopádně závěr se povedl, poslední loučení, chvíle posezení s kamarádem a přežít poslední noc ve stanu.
Návrat domů:
Ráno následovalo balení věcí, slečen tentokrát ne:), a další procházka okolo areálu k jednomu kempu na kopci, kde čekal kamarád s autem. Poslední občerstvení a vyrazili jsme směr Praha.
Cesta byla sice dlouhá, ale s fajn společností utekla celkem dobře. Objevil jsem další kapelu resp. zpěvačku Doro (díky Romane) a okoštoval nové letní McFlurry v mekáči. No jo, zdravý to není, ale byly super:) Nu a to je tak nějak všechno. Dloooouhá sprcha a rekonstrukce zevnějšku a návrat do reality všedního života. Tak snad zase za rok na Masters of Rock:)