Večer s deskovkami a má výprava za kulturou

Nějak zanedbávám kategorii deníček, co? Tak dneska napíšu něco sem:)

Den první

A začneme pátkem. S přáteli jsme si totiž  po docela dlouhém a komplikovaném plánování a vyjednávání užili naprosto famózní večer s deskovkami. Já, Fanda, Kája s Honzou a Majdalenka. Jo, je to trošku vtipná směsice (kdo ví, ten ví), ale aspoň je sranda:D Víno, kokosové kuličky, muffiny, bramůrky i něco z trouby. Všechno bylo. Prostě pohoda. Bohužel bomba z kempingového vařiče zvládla rozpálit jen jeden uhlík, takže šíša byla taková… No, dala se. Tím bych to shrnul:D Her jsme měli přehršel, ale opět se projevil „syndrom plného batohu“. Neznáte? To je taková moje specialita ještě z dob ježdění na Hanou. Vezmete co nejvíc věcí s sebou (a zázrakem je všechny narvete do batohu), vezete je odněkud někam a nakonec využijete v lepším případě půlku. Jen si zbytečně strháte záda. No jo, jenže co kdyby se vám zrovna ta jedna konkrétní věc hodila a vy jste jí nevzali:D

Z her nakonec došlo na Dixit, který se ale líbil moc, a ještě Dobble, Jungle a jakousi kecací hru o asociacích. Ta mi ale moc nešla. A vlastně ještě jsme si zahráli Citadelu, kterou jsem kontumačně vyhrál. Hehe, aspoň něco:)

Večer běžel ve svižném tempu a čas bohužel nezadržitelně mířil k půlnoci, kdy se museli první dva odpojit. Škoda. Ale příště si to vynahradíme u nich:) My ostatní jsme ještě vyzkoušeli pár partiček her a pak skončilo víceméně u klasiky. Tedy kecání a průběžné usínání. No, dobrá, spíš moje usínání. Ale tak jako chápete. V jednu ráno už je prostě i žabák unavený na nějaké velké přemýšlení:D Celkově jsme to zalomili asi ve dvě ráno.

Den druhý

Není divu, že jsme druhý den z postele resp. matrací zrovna nechvátali. Inu, i jedenáct je pěkná doba na vstávání, ne?:D Posnídat, nějaký ten pokec a pak zpět k domovům. Tedy já jen tak na otočku. Samozřejmě, že mi ujel navazující spoj a abych neztrácel čas, musel jsem šlapat pěšo z Kolovrat. Ale co, já jsem zvyklý. Došel jsem, odložil těžký batoh, trochu se dal do pucu a šup. Už jsem byl zas na cestě. Tentokrát směr Odolená voda (Ehm, cože? Kde to kurva je:D), kde kamarádka hrála večer divadlo. Naštěstí doprava vyšla krásně a ona si mě odvezla jen z Kobylis.

Ještě před divadlem jsme museli složit a nafoti vikingský stan, který chce prodat. Asi takhle, víme, že herci mívají různé rituály před vystoupením. Od kouření doutníku po sprchu nebo procházku parkem. Ale stavět stan? No, Sonjinko, seš originál:D

Pak už jsme konečně zamířili ke kulturáku, kde to celé mělo proběhnout. Nejprve tedy generálka, chystání rekvizit a dolaďování posledních detailů, a pak vlastní představení. Jednalo se o akci divadelního souboru Tleskejtekruciš, o kterém ještě asi někdy napíšu. Ale spíš si počkám ještě na druhé představení za měsíc, ať mám vlastně co psát:) Každopádně jeho členové byli přátelští a fajn jsem si popovídal.

Představení se povedlo a všichni hráli i přes výjimečný zásek moc pěkně.  Hra jménem Návštěva mladé dámy trvala něco přes hodinu a pojednávala o úskalích svádění a vůbec milostného soužití muže a ženy. Líbila se mi a některé scénky byly docela trefné. Myslím, že hodně lidí se v tom pozná:) Pokud budou někdy reprízovat, určitě doporučuji návštěvu. Více informací najdete na jejich stránkách a na Facebooku. Večer končil a já se pomalu balil zpět domů. Tentokrát mě vzala autem maminka jedné dívčiny ze souboru, se kterou jsem rád pokecal ještě cestou v Praze:)

Vlakem jsem dojel do Kolovrat a, nečekaně, opět šlapal domů pěšky. A prý, že nemám žádný pohyb. Pche!:D A pak jsem si ještě dlouho do noci bafal vodnici a psal s jednou kamarádkou. Ehm, do tří. Ale co, je víkend, nevstávám, tak o co jde:) A to je vlastně asi všechno. Snad se vám mé vyprávění líbilo. Příště bude asi zase tématický článek. Už jeden chystám, jen doladit ilustraci. Tak se těšte:)