Taky si ve škole či jinde pořád něco čmáráte a zabíjíte nudu? Já jo. Vždycky jsem byl takovej ten kreslící typ. No a teď jsem si vyvinul takový svůj styl a pokouším se čas od času něco vytvořit. Nedávno to byla ilustrace k pohádce (rybníček s vrbami a hvězdnou oblohou) a teď jsem přesedlal k svým oblíbeným hřbitovům. Už jako malej jsem měl rád všechny ty hroby, márnice, upíry. Než do parku, chodili jsme se s maminkou procházet spíš tam, a já magor si ještě opisoval texty typu „Spi sladce, Toníčku“. Holt jsem prostě narušenej no:D
Ono je to dané i tím, že zatím neumím figurální kresbu. Vůbec. Jak se pokusím o nějakou postavu, má to obří hlavu nebo dlouhé tělo… No prostě proporce naprd. Takže dokud se to nějak nenaučím obcházet či kreslit i pajďuláky, holt si musím vystačit se statickými výjevy. Krajinky, zátiší a tak. A ani to není žádnej zázrak, já vím. Ale baví mě to:)
Doufám, že se vám můj pokus bude líbit. Možná se časem dočkáte i jeho použití v animovaném filmečku o upírovi, ale to je daleká a velmi nejasná budoucnost:)
Obrázek je milý. Mě se líbí ta jednoduchost.
Spíš bys měl zůstat u ilustrace než jít k filmečkům. Třeba u milostně morbidní básně by se toto vyjímalo. :) A pajduláci, dá se vyžít i s těmi neproporčními. Jsou něčím zajímaví a tedy často jedineční. To se dnes dost cení. ;)
Hřbitovy jsou příjemné místo. Třeba v Praze ty Olšanské stejně více připomínají park. Moc ráda mám také hřbitov bláznů, který je velice klidný, moc lidí tam nechodí. Je to docela dálka. A to ani nemluvím o tom co je za Lidicemi. Kouzelné místo. A tak dále, prošla jsem jich mnoho.
Ale že by mě táhly nějak víc, to ne. Procházka je to příjemná, ale les mám stejně raději. Hihi
Hřbitov bláznů? To zní zajímavě. No problém není ani tolik v proporcích, jako spíš že prostě nějaký ztvárnění pohybu, akce a tak dále, bude jak od retardovanýho dítěte😁 Uvidím. Každopádně děkuju za komentář:)
To je obrázek přesně podle mého gusta… ;)
Těší mě, že se ti líbí:) Taky ráda hřbitovy, upíry a podobně?:)
Rozhodně, temnota, to je moje :D