Asi už víte, že si rád dopřávám vodní dýmku. Miluju chuť nějakého dobrého tabáčku a pohodu, kterou skýtají oblaka dýmu. Je to skvělej relax a doplněk kecání s přáteli. Kdo neznám, doporučuju zkusit. Časem vám o tom napíšu nějaký pěkný článek, ale o tom někdy jindy. No a jelikož už léta chci zkusit vyrobit vlastní tabáček, konečně jsem se do toho pustil. Teda ne že bych to už kdysi netestoval, ale výsledek stál za prd, neboť jsem moc nevěděl jak na to a net je plný návodů, které stojí za pendrek. Ale teď jsem objevil skvělý návod na youtube (originál najdete zde) a řekl jsem si, že to tedy otestuji. A právě o tom bude dnešní návod. Uvidíme, jestli se povede a bude to alespoň kouřitelné, případně fakt dobré :)
Jelikož nemám rád články, kde se až na konci dozvíte překvapivé rozuzlení, které celý předchozí počin pošle do kytiček, rovnou říkám, že se NEPOVEDLO. Pokud ale někdo přesto chcete, směle do toho :D
Budeme potřebovat:
- tabák určený do klasické dýmky
- glycerin
- med nebo melasu
- vodu
- aromatickou složku určenou pro e-cigarety
- alobal
- troubu a nějaké to nádobí jako cedník, misky atd.
Základem je vybrat vhodný tabák. Já po průzkumu hlubin vyrazil do prodejny pro dýmkaře a zkusil s prodavačem najít nějakou variantu Virginie, kterou používají i výrobci jako Nakhla, Starbuzz atd. Ideální je světlá varianta a ne příliš jemné naporcování. Když jsem pánovi řekl na co to chci a co těm nebohým lístkům provedu, málem se rozplakal. Chápu. Nakonec mi vrazil do ruky jeden 40g balíček a bylo vidět, že by mě nejradši vyhodil. No, nevadí. :D
Zpracování zahájíme vylouhováním ve vodě. Vezmeme obsah a nasypeme ho do širší misky. Pak jej zalijeme studenou nebo klidně i teplou vodou a necháme odležet. Skoro okamžitě se začnou vyplavovat různé látky a voda se zbarví temně hnědě. Přes cedník ji vylijeme ji a proceduru opakujeme. Někdo směs nechá chvíli vařit, ale to jsem nedělal. Prý takhle zůstane trochu původní chuti tabáku a to mi přijde jako lepší varianta. Koupená virginie krásně voněla po vanilce a rozhodně to nebyl nějaký agresivní pach.
Když máme vylouhováno, voda bude stále světlejší až už téměř bezbarvá, rozprostřeme tabák ve slabé vrstvě na plech či podobný instrument a necháme vyschnout. Ideální je nechat ho na sluníčku. Sem tam ho trochu prohrábneme. Když je celý objem suchý, pokročíme k další fázi.
Zvlhčení
Jelikož tabák do vodnice musí mít hodně vlhkou a lepkavou konzistenci, smícháme ho s medem či melasou. Já použil med, který je dobře dostupný v každé domácnosti a podle netu má méně agresivní chuť ve výsledné směsi. Nechal jsem ho trochu rozpustit a pak ho kecnul na suchý tabák. Neřeknu vám přesné množství, neboť to je spíš o citu. Prostě se snažte vytvořit podobnou směs jako má běžně kupovaný tabáček. Můžeme přidat i trošku vody, dokud to není ono. Pokud chcete silnější dým, přidáme trochu glycerinu, ale opatrně. Stačí dvě čajové lžičky. Když to přeženete, bude chuť taková umělohmotná. Nezkoušel jsem, ale čtu o tom všude. Každopádně někdo ho tam nedává a nechává směs bližší historickému postupu. Neustále vše mícháme a hňoucáme rukama. Jo, je to špinavá práce, ale vyplatí se nespěchat a pořádně všechny složky promísit.
Pečení
Jakmile jsme spokojení, vezmeme několik vrstev alobalu a tabák i s tekutinou na něj umístíme. Úhledně ho zabalíme a trochu uplácáme. Rozehřejeme si troubu na cca 150 stupňů a v nějaké misce necháme balíček asi hodinku pracovat.
Ochucení a dokončení
Po pečení necháme zabalené vychladnout a máme připravený základ pro ochucení. To provedeme nejlépe přidáním příchutě pro elektronické cigarety. Jejich nabídka je široká, nejsou příliš drahé a jsou k tomu určené, takže by měly být i ze zdravotního hlediska šetrné. Ale mohly by fungovat i potravinářské příchutě. Vezmeme tabáček, který už připomíná nám známou konzistenci těch běžně kupovaných do vodnice a přidáme zvolené ochucovadlo. Množství opět nechám na vás. Ono se to totiž špatně odhaduje, neboť po odležení je jeho síla vyšší než přímo po přidání.
Zpátky ke mně. Já celou várku rozdělil na dvě a vyzkoušel dvě varianty. Karamel, který jsem ochutil potravinářským aromatem, a čokoládu s vanilkou, kde jsem použil aroma prodávané pro e-cigarty. Aromat jsem z lahvičky přidal tolik, aby mi výsledek voněl tak akorát. Opět dobře promícháme a zabalíme do alobalu a necháme alespoň přes noc odležet. Lepší je ale třeba týden dva. A tím je hotovo. Po odležení můžeme naládovat vodnici a užít si svůj vlastní tabáček.
Závěrečné zhodnocení
Počkal jsem asi tři dny a rozhodl se pro první test. Nacpal jsem dva stejné kotlíky oběma tabáky, rozpálil uhlí, zkusil roztahat a … Ehm, jak to říct slušně… No kurva, co to doprdele je?! :D Snažím se vodnici rozjet a ono pořád nic. Řekl jsem si slabé uhlí, tak jsem přidal druhý uhlík, i když u normálního tabáku by to na takhle malé korunce bylo až moc. Nic. Po fakt dlouhé době se konečně začala tvořit jakási slaboučká mlha, ale to bylo vše. Oba tabáčky mají úplně stejnou chuť, respektive žádnou. Cítit bylo jen cosi medového, co se lehce připalovalo (i když o klasické pálení tabáku nejde, jen prostě takový podtón spáleného cukru). Po čokoládě či karamelu ani vidu ani slechu.
Jinými slovy, přátelé, tyhle návody od nynějška považuji za fejky, kterými se někdo nejspíš ohromně baví. Za sebe doporučuju, abyste se na to vykašlali a radši si koupili nějaký kvalitní ověřený tabák například od Start Now nebo Fakhera. Nemá to smysl a tento můj pokus budiž varováním. Pokud ale někdo přesto chcete riskovat, prosím. Můžete mi tu pak do komentářů napsat, jestli se povedlo. Já si jdu spravit chuť vínem. Bublání zdar! :)
Jeje, tak to se nepovedlo. :D Ale pripomnel jsi mi, ze jsem chtela uverejnovat i nepovedene recepty. :D
No jo no, ne vždy se povede všechno co chcem. :D Ale právě nechám to tu, ať lidi vidí, že ty návody po netu jsou kravina. Můj postup je stejný, a přesto mám tak diametrálně odlišný výsledek. Dost divný, ne? Kdyby to jen méně kouřilo, slaběji chutnalo… Ale ono to nechutná skoro nijak a kouř se objevil asi po půl hodině roztahávání :D Takže za mě bullshit a tečka. :P
Kluci, nemůžu, než poslat odkaz…
http://www.vodnidymky.info/nahoru/tabaky-jeffs-seven-elements-detailneji
Pro začátek opravdu dobrý.
Dík za tip. Hele jde o to, že není problém koupit nějakej tabák, i lepší, ale vyrobit si ho vlastní z ničeho, to je výzva. :D Ale bohužel je to dost problematické a já už na to asi prdím. Frčím si na Milánu a True Passion a jsem spokojenej. :)
Zdravím, rád bych se s vámi podělil o své zkušenosti – výroba vlastního tabáku je rozhodně výzva, ale když se podaří, výsledkem není jen příjemné pokouření, ale také skvělý pocit úspěchu :D já zkusil zajít ještě o krok zpět a použil jsem tabák mnou vypěstovaný. Starat se o tu rostlinku není taková věda, akorát si na ní rádi smlsnou slimejši. Ačkoliv jsem neměl virginský, který právě používají také známé značky, ale tabák selský, výsledek byl trochu ovlivněný, ale i tak můžu předem říct, že úspěšný. Tabákové listy jsem z rostliny postupně odřezával celé léto, co nesnědli slimáci, to jsem si vzal já. Řežou se vždy jen ty největší – nechceme rostlinku zabít, ale jelikož jde o jednoletku, na konci sezóny lze ořezat všechny zbylé. Pak přišlo sušení – díky prokrastinaci jsem listy sušil několik měsíců, prakticky ale stačí prostě do sucha a do hněda. Listy jsem následně zalil horkou vodou, chvilku nechal propláchnout a po změknutí nařezal na širší pruhy. Lehce osušil a pak přišel ten zásadní krok – melasování. Využil jsem asi tu nejsadnější, ale dle mého nejjistější metodu – koupenou melasu, která již obsahuje glycerol i aroma. Osvědčily se mi melasy Jeffs 7, které tabák krásně hydratují. V případě, že by někdo chtěl vlastní aroma, dá se pořídit melasu s ‘příchutí’ medu, která ve výsledku nemá chuť téměř žádnou, ale kouř dělá správný. Já použil starší melasu neznámé značky, po čichu se jednalo o mařinku vonnou. Do sklenice jsem ponořil nařezané listy tak, aby byly celé pod hladinou. Zásadní krok – čekal jsem půl roku. Je to sice trochu extrémní, ale alespoň dva měsíce opravdu na kvalitě poznáte každý týden. Výsleskem byl tabák se skvělou chutí, hustým kouřem, bez tendencí se pálit, jediný problém vychází pravděpodobně z odrůdy tabáku – kouření vydrželo necelých 30 minut. V každém případě šlo o skvělý zážitek. Slovo závěrem – někdo by řekl, že nemá smysl kupovat si suchý tabák a hotovou melasu, že si raději koupí produkt už hotový. Já však říkám – kdo nezkusil, nepochopí. Pokud si rádi dopřejete vodní dýmku častěji než jednou za dva měsíce, časová prodleva ani není tak závratná. Můžete si tabák udělat sušší nebo vlhčí, dle vašich preferencí (záleží na příchuti, ke každé se hodí něco jiného). Neopomenutelná je také mnohem pohodlnější cena. Nějak jsem se rozkecal, tak už vás nechám v klidu pokuřovat, hezký den! :D
Diky za zkusenost. Treba to nekdy znovu risknu. :)
Ahoj,
děkuji za pěkný článek, já osobně jsem už něco málo dělal v takovém stylu a vidím v tvém experimentu několik dost zásadních nedostatků.
1. proplach – podle fotek jsi to dost ždímal a dal tomu do těla, je třeba si uvědomit že tento tabák už má celý proces za sebou. A jediné co je třeba je ho malinko nechat nasát vodou, aby se otevřely póry a byl schopný nasát cokoli chceš aby nasál.
2. med – pokud chceš použít med, musí být tekutý. Takto zkrystalizovaný je opravdu naprd. A bude se brzy pálit.
3. pečení – naprostá hovadina. tabák má přijít do trouby na chvíli po napití vodou, urychlí proces sušení – s teplotou ovšem opatrně, chce to opravdu jen sušit (ale samozřejmě na sluníčku to jde taky). Jak už jsem napsal, tabák je zcela zpracovaný jakékoliv úpravy tepelné ho jen poškodí.
4. ingredience – tabák do vodních dýmek musí obsahovat vždy glicerol, kouř bez něj prostě nebude ani kdyby jsi chtěl strašně moc.
Jinak děkuji za článek koukám po internetu, kde to kdo dělá jinak, lépe a radostněji. Ale tohle jeopravdu špatný příklad.
Hele byl to prostě pokus a odstrašující příklad jak ne. Určitě jsou lepší návody, který třeba fungují. Já už na to dlabu a radši si kupuju kvalitní kuřivo :D