Dnešní komunikace aneb „vole“ kam se podíváš

Znáte to, jedete si autobusem s bandou nejakých puberťáků a slyšíte cosi jako:

„Ty vole, viděl jsem včera super film, vole! Viděls bla bla bla něco, vole?“
„Hele, vole, neviděl.“
„Ty vole, to bylo vole úžasný vole. To si stáhni vole. No ty vole, to se posereš, ty vole!“
„Tak jo. Ty vole, to jsem zvědavej.“
„Vole jo, vole, je to fakt hustý, vole.“

To si tak vždycky říkám, čím je to způsobený, ta deformace komunikace. Omezená slovní zásoba? Nebo prostě deficit inteligence způsobený neustálým čuměním do kompu a pařením Minecraftu, jojo, všichni známe ten děsivej a neskutečně vlezlej song, či nějaký bezduchý střílečky? Fakt nevím. Ale mám z toho vždy takovej smíšenej pocit. Částečně se tomu zasměju, jak můžou být takoví retardi, ale zároveň mi je smutno a leze na mě deprese ze všeobecnýho úpadku doby.

Podle některých teorii se kultura národa či jedince dá posuzovat i podle jazyka. Jeho bohatosti, slovní zásoby, způsobu jeho používání. No a když potom slyším tohle… No, moc kulturně to věru nepůsobí. Jasně, taky sem tam řeknu „ty vole!“ Ale vědomě. Třeba v úžasu nad něčím, co chci zdůraznit. Nebo například vůči kamarádovi, ze kterýho zrovna vypadl dobrej vtípek či úplná kravina:-D Ale takové to bezděčné a automatické vkládání do každé věty, to už je prostě diagnóza. Jsem zvědavej, jak to tu bude vypadat za deset dvacet let. Aby nám ta blížící se virtuální realita nakonec neudělala z lidí úplný retardovaný dementy. No ty vole, to je děsivá představa!:-D

A co si o tom myslíte vy? Napište mi svůj názor do komentářů:-)