Je to tu! Konečně po x měsících dohadů a čekání přišel den D a Britové hlasují o setrvání své země v EU. Těm, co mě znají, asi nemusím říkat, jak moc jsem zvědav, jak to celé dopadne. Ano, upřímně musím říct, že doufám v jejich odchod. Pokud bohatá země jako Velká Británie vyhodnotí setrvání v EU jako zbytečné, nepřínosné, a konečně proč to neříct, prostě na prd, jak na to asi zareagují ty menší a chudší země? Věřím, že odchod by pro Brity nebyl vůbec žádná katastrofa, jak se to snaží líčit média a odpůrci, ale mohl by spustit lavinu a zapříčinit rozpad celého toho podivného celku. A toho se všichni bojí. Co si jen počneme bez té naší společné Evropy? Myslím, že společná a jednotná Evropa je utopie a už mnohokrát bylo vidět, jak se každá země stará jen o sebe a o to, co se hodí jí a vesele ignoruje, co jí zrovna nepálí. Namátkou 1938, 1968… Až si vybavím další, připíšu.
Myšlenka EU je poměrně stará a jedním z jejích prvních obhájců byl náš král Jiří z Poděbrad. Samostatné země, které si pomáhají na cestě ke společné prosperitě. Je to krásná myšlenka a proto když probíhalo referendum o vstupu ČR, ač jsem nevolil, byl jsem pro. Kdybych tenkrát volil, musel bych si dnes nafackovat, do čeho jsem to chtěl vlézt. Diktát srovnatelný s rudými bratry kontrolující každou kravinu, jen to důležité spíše ne. Je pravda, že jsou zde určité výhody. Máme z Bruselu obrovské dotace na všechno možné, ale zároveň je pro jejich přiznání nutno správně zpracovat administrativní záležitosti, což často nezvládají ani ti, kteří jsou za to zodpovědní. A tak ne vše na co máme právo nakonec opravdu dostáváme. A konečně tyto toky peněz jsou neskutečně prolezlé korupcí a rozkrádáním. Je nutno také dodat, že nejprve máme i nemalé odvody. Volný pohyb, bezcelní zóna a tak dále, to jsou věci, které mohou fungovat i samostatně na základě různých smluv a není důvod je podmiňovat členstvím v EU.
A proti tomu zde máme spoustu nevýhod od nařizování zahnutosti okurek po upozornění jak správně zacházet se svíčkami. To vše ve chvíli, kdy Evropou táhnou masy migrantů s nejistým původem a záměry. Pamatujete Blaník od Cimrmanů a čekání na rozkaz od sv. Václava, zatímco dorazil dekret o václavkách? Ono se za těch asi 30 let bohužel nic nezměnilo a veselohra má stále poněkud hořkou pachuť pravdivosti. Zavřené cukrovary, regulace kvót na ženy v politice, a já nevím co všechno ještě, ani nemá cenu zmiňovat. Tohle prostě dávno není to, co jsem chtěl a v čem jsem viděl krok dopředu vedoucí k růstu. Ne. Tohle je pokřivený patvar, který zaslepeně věří ve svou jedinečnost, odmítá veškerou kritiku či snahy o změnu a vede jen ke stagnaci, degradaci, omezování, diktátu… Toho já už se účastnit nechci.
Zpět k Anglii. Jestli Britové řeknou pápá, bude to signál pro všechny ostatní, že něco není tak, jak by mělo být. A to je dobře. A vlastně, on to signál bude i v opačném případě. Zítra ráno se pozná nejen jak velká část Britů chce opustit EU, ale nepřímo i to, jak je v současnosti unie oblíbená. A asi to nebudou hezká čísla.
Zajímá-li vás, jak to dopadlo, pokračujte na článek Brexit – Den zúčtování.