Moje první úniková hra aneb u Sherlocka Holmese

Možná už jste slyšeli něco málo o novém trendu zábavy poslední doby – únikových hrách. Pokud ne, nevadí. V úterý jsem se s přáteli jedné zúčastnil a chci se s vámi o tento zážitek podělit. Samozřejmě nemohu téma příliš dopodrobna rozvádět a zkazit tak překvapení dalším zájemcům, ale něco málo prozradím. :-)

Nejprve ve zkratce o co se jedná. Únikové hry neboli zkráceně tzv. „únikovky“ jsou zajímavou možností zábavy pro skupinu lidí. Ideální počet bývá tak kolem pěti až šesti a je dobré, aby vám nechyběla chuť řešit různé indicie a hlavolamy. O to tu totiž jde v první řadě. Pořadatelé vás zavřou do tématicky laděné místnosti, dají pár stop a jak praví klasik: „Hledej, šmudlo!“ Máte hodinu, abyste se dostali ven a rozlouskli nějakou záhadu či případ jako v této hře.

Sonja, která akci naplánovala, vybrala k vyzkoušení místnost s názvem Sherlockova kancelář, tedy pokoj ve stylu staré dobré viktoriánské Anglie s příjemnou atmosférou a dobovými rekvizitami. Oficiální stránky naleznete zde. Jakožto zájemci o uvolněné místo po Dr. Watsonovi jsme měli za úkol rozlousknout případ záhadných vražd v Londýně, dostat se z místnosti a dokázat tak své kvality. Upřímně řečeno, Watson byl vlastě spíš prostý chlápek, žádný genialní vyšetřovatel, a Holmesovi spíš přicmrndával. Kdyby měl sám skládat takovou zkoušku, asi by ho po pár dnech sežraly krysy. :D Ale co. Jako zápletka pro nás to bylo super.

Úkoly nebyly vyloženě těžké, ale do snadného procházení měly taky daleko. Což je ovšem jen dobře a byla to aspoň výzva pro naše drobné šedé buňky mozkové, jak říkával druhý slavný detektiv, Hercule Poirot. Každopádně byly úlohy nápadité, různorodé a některé docela i pobavily. Nebylo to je suché luštění nějaké číselné kombinace, ale občas došlo i na různé schovávačky a důvtipné využití rekvizit. Shodli jsme se, že hra byla asi tak středně obtížná, ale ono se to špatně hodnotí, když já byl poprvé a někteří asi dvakrát. Tak či tak jsme ji ale zvládli v časovém limitu za asi 54 minut, a bez nápověd. :-)

Co bych rad zmínil, bylo příjemné zázemí pro návštěvníky před vstupem do místnosti. Možnost odložit si věci nebo si odskočit na toaletu rozhodně potěšila. Slečna, co se nás ujala, byla velice milá a bylo vidět, že si roli uvaděče do příběhu užívá. Naopak mě mrzelo, že jsme nedostali na zbystření smyslu ani kokain ani opium, jak by se od správného Sherlocka slušelo. Dokonce ani na housličky nezahrál. :-D

Ne, teď vážně. Vytknout opravdu není co, hra uběhla v příjemném tempu a nasadila laťku vcelku vysoko a dokonce nám na památku udělali i veselé foto. Určitě rád zase podobnou akci navštívím a Sherlockovu kancelář můžu s klidným svědomím doporučit. :-)