Cestou do práce ze mě vylezlo cosi, co snad ani není k pochopení:D Upřímně, myšlenka na něco takovýho tu už nějakou dobu byla, ale teď se to teprve vykrystalizovalo a nechalo zpracovat. Ač jsem dosud trávu ani jiný drogy nezkoušel, tak asi takhle zhruba si to představuju:P
V pokoji sedím,
na xichtě kapuce
totálně zkouřenej,
čumim si na ruce.
Vidím svý prsty,
a že jich mám.
Je to fakt hustý!
Chceš? Jeden ti dám.
Barvy se třpytí,
kolem mě plavou,
myšlenky ospale
plouží se hlavou.
Vznáším se vzhůru
k vyššímu bytí.
Zem je mi malá,
ať si mě chytí.
Zamávám křídly
a letím!
Čau!
Hele, duhovej jednorožec…