Tak jsem si naivně myslel, že jsem se naučil krásný doprovod k té známé písničce z filmu Amelie z Montmartru, pochlubím se tu zas novou nahrávkou… A ono ne. Poslouchám to teď v mobilu furt, ale učil jsem se to jen tak po paměti a znělo to docela dobře, i když něco jsem cítil že je jinak. Že je to jakoby zpomalené. No a je to tak. Ono to totiž není, když to vezmeme na pořadí tónů, 1, 2, 3 a zas 2, jak jsem se to naučil. To je krásně jednoduchý a po nějaký době se to docela dá zahrát. Ne! Ono to je převrácený na 1, 3, 2, 3 a ještě v dvojnásobném tempu, aby to vytvořilo takový ten houpavý rytmus. A to je, promiňte mi ten výraz, prostě humus. Pro někoho, kdo je samouk a vůbec neumí žádný prstoklad a podobně, je to prostě zlo! No nic. Snad se to časem poddá, tak držte palce a třeba se dočkáte:D
Blog jednoho žabáka
