Jedna z delších. Hmm, neznalost a naivní bláhová naděje.
Myslím na tě neustále,
na všechny hezké chvíle
možná že už odezněly,
však doufám pošetile.
Že k sobě zas najdem cestu,
že nám změna pomůže
a časem budem zase spolu.
Vždyť láska všechno přemůže.
Je to měsíc, cos mi řekla,
že už se mnou nechceš být.
Od té doby, ač se snažím,
nenacházím v duši klid.
Každé ráno úzko mi je,
když nemůžu tě pohladit,
V noci zase bez snů ležím
a chci se k tobě přitulit.
Chápu krachu příčiny,
byl jsem slepý tolik let.
Chci se změnit, napravit vše
a zas políbit tvůj horký ret.
Snad není ještě tolik pozdě!
Těžko nyní soudit.
Ale dokud nezkusím to,
nepřestanu bloudit.