Tak tohle byl asi nejrozlítanější víkend za poslední dobu. Jak už se to tak stává, blíží se termín zkoušky z počítačů a tedy odevzdání prací – webové stránky. A některé spolužačky ze třídy mají poněkud problém je stvořit. Nedivím se. Holt za těch asi pět dvouhodinovek se prostě tvořit web nenaučíte, kór pokud na to nemáte buňky. A jelikož já už se tomu s občasnou periodou pár let věnuju, tíha doučování a pomáhání spadla samozřejmě na mě:D Ok, rád pomůžu, ale občas to bylo už trošku náročný. Neustálé dotazy, posílání mailů tam a zpátky… No ale co bych pro ty moje holky neudělal:) Občas jsem si už připadal jako kočovná vzdělávací společnost:D
To bylo tak, jelikož v pátek zoufalství jedné z nich přesáhlo únosnou mez a noťas nemá ani jeden z nás, přislíbil jsem, že přijedu osobně. Na Zbraslav! Víte kde to je? Ok, z centra to tak zlý není, ale já jaksi bydlím na okraji a přes celou Prahu to chvíli trvá. Mám tuhle lokalitu docela rád. Babička tu kdysi bydlela a pokud se nepletu, táta se tam přímo narodil, a často jsme tam jako malí jezdili s našima na výlet. Tak jsem se tam aspoň po pár letech znovu podíval a stálo to za to. Dokonce jsem od kámošky dostal domácí bábovku a když bylo hotovo, zašli jsme na super oběd:) Pak ještě proběhla fajn čajovna s jinou kamarádkou a domů.
V sobotu jsem po obědě vyrazil znovu, tentokrát do Křenic. To mám alespoň kousek. Bábovku jsem sice nedostal, ale zas to bylo s příjemnou procházkou krásnou přírodou s milou společností:D Po hraní s počítačem jsem ještě jsem v mezičase stihnul grilovačku s pár přáteli. Pohoda. A přijedu večer domů a co se nestane? Další kamarádka prosí o pomoc, tentokrát aspoň jen po netu. Prokládám to stálým odpovídáním na dotazy dalších přes messenger… Aaaaaaa, doooost:D
Budu stručný. Kromě svojí stránky jsem více či méně spoluvytvořil další tři, z vlastního učení jsem zvládl prd a holt mi musí stačit dobrý pocit:D Po úterní zkoušce nechci styly, html a já nevím co ještě, hooodně dlouho vidět:D