Pochybnosti

Já vážně nevím, kde se to furt bere. Takovej pohodovej den, pokec a návštěva kamarádky, super filmy v telce, a nakonec zase taková depkotragická poezie:D No holt kolem je tolik inspirace, že to jde samo. Pochlubím se? No já nevím… Měl bych? Ale jo, to víte že jo. Od toho to tu existuje:)

Přemítám a svět se točí,
kolem černí andělé,
nesou úzkost, kam jen vkročí
v další noci probdělé.

S vírou chmury svádí boje
osud mlčky přihlíží,
nedá klíče od pokoje,
nezbaví nás potíží.

Je faktem často ověřeným,
že Venuše si ráda hraje,
zbývá nářek pod oknem otevřeným
a duše před branami Ráje.

4 komentáře

  1. Ahoj zabaku, rymujes moc hezky. Zivot zkratka boli. Dovol mi, podelit se take o kus basnickeho konecniku.

    Přichazim z deště
    abych ti řekl :
    „Že jsi mé slunce
    co paprsky salá v pravé poledne
    a pak večer
    při setmění
    barvu svých licí v rudou mění. “
    Pro zářivou krásu
    nosim brýle
    jsou růžové
    vždy
    když usměješ se mile.
    Vlasy Tvé
    mi voní senem
    vuní
    sadů rozkvetlých
    jsi pugetem růží
    v rukou mých
    a líbat
    líbat bych chtěl
    tvé stopy
    co zanechaly
    nožky v písku ..
    a roztočit svět na řetízku.
    Vykřičet ven
    to co cítím
    navzdory všem
    vlčim vytím
    „že láska už je odpískaná“
    nic o tom neví
    starší dáma
    či lidé
    zlatem ověšeni
    co ne s láskou
    ale penězi se žení.
    Na křižovatkách
    v drobných sklíčkách
    po bouračce
    vidim odraz
    tvých plných úst.
    A v sobě cítím
    tu zvláštní sílu
    a něhu
    city
    v srdci růst.
    Ne
    nemačkej papír
    moje paní
    splň mi mé malé
    drzé přání
    že až se setmí
    den dá vale
    objevíš se
    v mém kinosále.
    Chci tě v něm vidět
    aspoň chvíli
    a cítit touhy
    jenž si nás podmanily.
    Cítit
    raději bolest
    než chtít zapomnění
    byť na tvoji vůli
    pramálo to změní.
    Tak
    ať aspoň vidím
    nač nesmim sahnout
    pohár lásky
    k ústům nahnout.
    Pro ten malý
    střípek lesku
    k tobě
    vyšlapu si stezku
    která se vine
    pod hvězdami
    až k tvému oknu
    mé lásky paní.

Zveřejnit odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *