Signál festival 2016 aneb Praha plná světel

signal-festival-2016-thumb

Tak si tak sedím na lavičce na Hájích a dumám o posledních hodinách. Je neděle před půl jednou ráno, já čekám, až mi konečně pojede bus domů, a řekl jsem si, že ten čas alespoň zabiju psaním článku. Co taky jiného bych mohl dělat, že jo😁? Když nic jiného, budete to mít pěkně začerstva. Dnes to totiž bude o pražské akci zvané Signál festival, která se zde koná již čtvrtým rokem.

Hádám, že o ní asi slyšela větší část z vás, ale pro ty co ne, jedna se o zajímavou akci, kdy jsou na fasády různých objektu promítání video projekce. Ale zahrnuje i jiné atrakce jako různé světelné instalace či skulptury (to jen pro tebe Honzo😉). Chtěl jsem se jít podívat už loni, ale měl jsem zrovna po rozchodu s jednou slečnou, nebylo s kým jít a ani jsem nakonec neměl náladu, takže z toho nakonec sešlo. A proto když se tentokrát povedlo mít s kým jít, ani jsem moc neváhal, navrhl výpravu a šli jsme.

Nejprve ale bylo nutné někde posbírat ostatní. My doma dnes slavili krásné devadesáté narozeniny babičky a tak jsem se do centra vypravil asi v půl šesté. Akorát, neboť sraz všech byl v plánu na sedmou. Samozřejmě jak praví Murphyho zákon, co se může posrat, posere se😁 Po deseti minutách v metru na Depu Hostivař se z amplionu ozvalo, že je kdosi v kolejišti a oni zavírají stanici. Přes to nejel vlak. Bohužel. Jsem rád, že zdejší lokalitu docela znám a najít jinou cestu na Náměstí Jiřího z Poděbrad bylo otázkou pak vteřin. Být tu poprvé, asi bych byl docela v háji. Kdo zná tuhle, díru světa, chápe. Nu což. Na Floře jsem nabral Sonju, na Jiřáku se přidala Majda a společně jsme šli najít ostatní u první projekce.

Jednalo se o zajímavé dílo složené z různých blyštivých pásků, na které byly shora promítány různé obrazy. Vypadalo to zajímavé, ale pro velký nával jsme se nijak blíž nedostali. Fotka od jednoho z přátel zcela stačila. Škoda. Kdyby autor trochu myslel, mohl dát plíšky nahoru, projektor dolu a viděli by všichni bez problémů. Holt používat mozek se dnes nenosí. A šlo se dál. Samozřejmě pěšky, nejsme žádné okurky😊

signal-vlny
Za poskytnutí fotky děkuji Honzovi:)

Další zastávkou bylo Náměstí míru. Zde se promítalo na známý chrám sv. Ludmily a bezesporu šlo o jednu z nejzajímavějších věcí, co jsme viděli. Motivy krásně korespondovaly s okny a jinými architektonickými prvky a celkově prostě bylo na co koukat.

sv-ludmila

sv-ludmila-2

Po skončení jsme se přesunuli přes Náměstí I. P. Pavlova na Karlovo náměstí. Zde byl k vidění první z řady nafouknutých bílých svítících pajďuláků. Dále pak menší projekce na stromy. Žádný zázrak, ale špatné to také nebylo. Bohužel Sonja ráno vstává do školy a už byla unavená, tak se záhy odpojila a my pokračovali dál bez ní. Jedna kamarádka si ještě koupila heliový balónek s bílým světýlkem uvnitř, takže se stala docela dobrým orientačním bodem mezi masou dalších lidí ploužících se noční Prahou😀

pajdulak-na-karlove-namesti
První z pajďuláků, asi hledal klíče:P

signal-stromy

Došli jsme na Národní třídu, kde sice nebyla žádná expozice, ale holky uvítaly záchody v Quadriu a my ostatní trafiku. Bagety a sendviče rozhodně bodly😊 Po pauze jsme zamířili k Národnímu divadlu. Zde byl k vidění takový svítící tubus. Nevím jak blíž to popsat. Vtipná příhoda nastala, když jsem se nechal od kamaráda vyfotit. Nějaká vysmátá slečna se schválně připojila a zapózovala, aniž bych o ni věděl. Mám super fotku na památku. Škoda, že tam byla asi s nějakým svým boyem. Byla sympatická😊

tubus-u-narodniho-divadla

signal-particka-2
Část naší skupiny
slecna-na-signal-festu
Slečna se očividně ráda fotí😊

Nedaleko byla ještě jedna zastávka, ale když jsme viděli zabijáckou frontu, vzdali jsme to a šli dál přes most na druhý břeh. Zde čekal další pajďulák, tentokrát ztvárňující viselce. Podivnost, co?  I když on to byl spíš jen stojící zklamaný pán. No to je jedno. A nedaleko, na Střeleckém mostě, byl ještě jeden, tentokrát ležící. Jestli byl i spící, se mi nepodařilo zjistit😁 Zárveň odpadli další spoluvýletníci a my pokračovali opět v menším počtu.

viselec

lezici-pajdulak
Tady v parku na nás čekala další zajímavá skulptura. Prý byla inspirována Leonardem da Vinci a měla ukazovat kontrast mezi harmonií přírody a dnešní technickou a stresující společností. Ta byla super. Zajímavý nápad na design z větviček a fólie, super promítané obrazy, emoce… Prostě můj favorit dneška😊

leonardo-plachty

leonardo-skulptura
Další promítání bylo jakési 3D, ale vstupné bylo pade, fronty dlouhé a když jsme to viděli prosvítat mezi keři, nějak nás to ani neoslovilo. Šlo se dál.

Tentokrát jsme dorazili k zajímavé prezentaci světel. Nevím, co to bylo původně, ale pro sebe jsem si to pojmenoval Strom života. Viděli jste Avatar? Tak nějak podobně to na mě působilo. Prý bylo možné předváděnou show ovládat z takové budky, ale kvůli frontám jsme to nezkoušeli a jen přihlíželi roji světel a paprsků😊

strom-zivota

strom-zivota-2

Ještě jsme cestou minuli zajímavé světelné tabule.

signal-plocha-2

signal-plocha

Pokračovali jsme přes řeku ke Staroměstské, kde z domu jakoby lezl další pajďulák. Zde nás bohužel opustila Majda, která šla za svým dalším programem – tedy někam na pivo😀 O blok vedle byla zajímavá kostka z led diod ve tvaru kuliček. Bylo to zajímavé a kostka dělala hezké barevné efekty. Blbě se to popisuje, tak spíš koukněte na video na konci článku😊

signal-nabreziTenhle pohled mě nikdy neomrzí. Miluju nábřeží noční Prahy:))

pajdulak-na-dome
Kdo to leze ze své skrýše? Pajďulák, a těžce dýše😀

signal-kostka

Dlouho jsme se nezdrželi a přesunuli jsme se na Staroměstské náměstí. Tam probíhala další projekce na dům, a musím říct, že velice zdařilá. Různé prolínání barev, vzorů… Lidé vedle říkali, že jim to připomíná staré hry na Atari či Comodore. No, něco na tom je. Mně to připomínalo chvílemi staré spořiče obrazovky nebo i tetris:) Kamarádovi se to moc nelíbilo, protože to nijak nekorespondovalo s fasádou, ale já byl spokojenej a nevadilo mi to.

signal-staromak-2

sginal-staromak

Vyrazili jsme k poslední zastávce, kterou bylo Náměstí republiky. Zde byla instalována jakási plechová místnost s dírkami a návštěvník měl mít pocit že je uvnitř hvězdného nebe. Bohužel fronta byla přes půl náměstí, tak jsme se na to vyprdli.

signal-fronta

signal-particka

A to byl vlastně konec. Jelikož jsme každý mířili jiným směrem, rozloučili jsme a vyrazili ke svým domovům. Byl to určitě zajímavý zážitek. Sice všichni říkají, že už to není co bývalo a každý rok je to chudší, ale jelikož nemám možnost srovnání, mně se to líbilo😊 Možná ani tak ne kvůli vlastním expozicím, ale já mám tyhle akce s přáteli prostě rád. To víte, dřív jsem byl spíš furt zalezlý doma, tak si to teď poslední dobou kompenzuju😀 Každopádně Signál fest je skvělej nápad a jestli máte rádi světla, promítání, různé vizuální kejkle, tak určitě příští rok vyražte. Třeba se tam potkáme😊

Ještě připojuji slibované video😊

Mohlo by vás zajímat

2 komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *