Biomatky proti očkování aneb kauza tetanus

Je to už nějakej pátek, co jsem naposledy přispěl na blog. Rozchod, státnice, léto ve víru tance, nepokoje v blízkých sociálních kruzích… Bylo toho hodně, o čem jsem chtěl napsat. Ale nějak pořád nebyla ta správná nálada, a já to odkládal a odkládal. Nakonec mě z letargie přece jen něco probudilo. Bohužel ne zrovna pozitivně. Skoro bych řekl, že mě to až vytočilo.

Tiskem totiž proběhla zpráva o úrazu asi tříletého kluka, který skončil na ambulanci poté, co si, jak už to tak u malých dětí bývá, neprozřetelně strčil knoflíkovou baterii do nosu. To by nebylo ještě tak zvláštní, stává se ledacos. Jenže během ošetření matka zatajila, že syn nemá dnes naprosto běžné očkování proti tetanu. Dostali tedy jen nějaká antibiotika a byli odesláni domů. Ty mu tahle skvělá matka z přesvědčení, že je to zbytečné, nepodávala a stav se tak rapidně zhoršoval. Až nakonec během pár dní skončil kluk na JIPce s křečemi, stahy kůže a dalšími průvodními komplikacemi tetanické nákazy. Dle posledních zpráv už snad aspoň dýchá sám.

Připojuji dva screeny, jeden s dotazem matky v jakési skupině pro alternativní léčbu, druhý lékařskou zprávu z příjmu. Samozřejmě nemám, jak ověřit, zda se jedná o skutečný únik informací, nebo je to fake, ale ono je to vlastně jedno. Tihle lidé jsou totiž skuteční a jejich myšlení bohužel přesně takové. Takže pokud je to podvrh, přesto může posloužit jako demonstrace možných následků.

Proč o tom vlastně píšu? Protože z duše nesnáším blbost a omezenost lidí! A lidi vlastně taky, ale to sem teď netahejme. Ne. Já prostě chci alespoň maličko přispět k osvětě, protože tohle už není možné. Výše zmíněný případ je totiž dokonalá ukázka těchto lidí, a jestli se nestane účinným varováním, tak už nevím. Doktoři říkají, že očkování je dobrá a potřebná věc. Matka to odmítá. Když je pak průšvih a kluk dostane antibiotika, aby alespoň následky prvotního špatného rozhodnutí nebyly tak fatální, matka dítěti odepře i je. Protože podle rad z jakési facebookové skupiny přece stačí lékořice s měsíčkem. No, nestačí.

A k tomu strachu z očkování, vše spustila studie z roku 1998, která tvrdila, že tzv. MMR vakcína může vyvolat autismus. Tvůrcem této práce byl gastroenterolog Andrew Wakefield, byla už dávno vyvrácena, její autor obviněn z falšování výzkumu a zbaven lékařské licence. Později vzniklo mnoho dalších studií, které neprokázaly spojitost mezi onemocněním a vakcinací, naopak jako hlavní příčina je dáván genetický předpoklad vzniku spolu s dalšími faktory. Výzkum dánských vědců během deseti let analyzovali dohromady asi 670 tisíc dětí, autismem trpělo 6517, ani zde se ale nenašla žádná souvislost.

Přesto biomatky a různé alternativní slepice – dosaďte si další milá označení – budou dál tvrdit opak a odmítat jeden z největších vynálezů moderní společnosti. Radši budou věřit babským radám a kdejaké kravině na Googlu či ve facebookových skupinách, než aby poslechli doktory. Výsledkem je pak i tento případ, kdy kvůli podobným bludům málem zemřelo dítě na banální onemocnění. Ale mohou se poplácat po zádech, protože mu přece daly to nejlepší. Ano, autismus se může projevit v souvislosti s očkováním, ale jen proto, že jeho prvotní příznaky se někdy kryjí s očkovacím kalendářem. To neznamená, že jedno je příčinou druhého.

Nejvíc mě na tom všem štve, že to jako vždy odserou děti, které se bránit nemůžou. Snad to tenhle přežije bez následků a dotyčné se rozsvítí. Očkování je základem moderní civilizace. Vzpomeňme si na vymýcené neštovice, tuberkulózu nebo třeba záškrt? Copak to chceme zpátky? Kašlat zas do kapesníku krev a ztrácet děti během prvních pár let života jak na běžícím pásu? Já teda ne! Můžeme se bavit o úpravách očkovacího plánu, rozdělení kombinované vakcíny do menších dávek, změně přístupu lékařů k rodičům a podobně, ale v žádném případě ne o zrušení povinnosti očkovat. Jeho ponechání na vůli každé matky by byla katastrofa. Nebezpečný trend alternativního přístupu k léčbě je vidět stále víc a je potřeba mu vymezit nějaké hranice. Nemám nic proti přírodnímu léčení, zvážení alternativ, když klasická věda selhává, ale vždy s rozumem. A pokud ten chybí a lidi začínají doslova blbnout, je nutné to řešit. Ne represemi, ale osvětou a trpělivým vyvracením nejrůznějších mýtů. Jinak se vrátíme hodně hodně dozadu.

5 komentářů

  1. Nevíme, jestli pro neočkování matka neměla podobný důvod. Ona i autoimunitní nemoc matky je celkem závažná věc. Neznáme zdravotní anamnézu dítěte. Takže ano, z jedné strany to může vypadat jako strašná nezodpovědnost, pozadí celého příběhu ale neznáme. K antibiotikům, často jsou předepisována zbytečně, v této chvíli ale nejsem na její straně a antibiotika bych dítěti dávala.

    V současné době sehnat kontraindikaci k očkování je takřka nemožné, lékaři očkují děti se závažnými diagnozami, nemocné, s epilepsií a podobně. Tak bych matku úplně neodsuzovala.

    PS starší dítě má očkován úplný základ, mladší dítě je neočkované úplně.

    1. Já rozumím tomu, že mohla mít oprávněný strach. Nemyslím, že chtěla nějak uškodit, ale naopak neuškodit. Jenže to je právě ono. Laik si nedokáže uvědomit všechny důsledky svých rozhodnutí v takto komplikovaných tématech. Proto je má řešit s doktory a odborníky, ne s někým, kdo má vystudovanou školu života, a najdu ho v nějaké skupině bez jakékoliv zodpovědnosti. Mimoto autismus je nejspíš primárně genetické a prenatální vývojové onemocnění. Nechci říct, že je to tak nebo jinak, ale spojitost s vakcinací nebyla prokázána. To je fakt. Co se týče nadužívání antibiotik, to je jiný příběh. A samozřejmě souhlasím. Psát je na každé kýchnutí je chybou doktorů. Bohužel častou a rozšířenou. Vše je o rozumném přístupu. Až budu mít jednou děti, tak budou očkované a nebudu o tom diskutovat. Neočkování je ohrožením vlastního dítěte i okolí, které z nějakého legitimního důvodu skutečně nemůže být proočkováno.

      1. Tady je ale pak otazné, co je pro koho legitimní důvod. Já pro neočkování svých dětí legitimní důvody mám. U malé možná přejdou. U kluka ale nebudu riskovat. U něj je šance poškození příliš vysoká.

  2. Hele, víš co. Jsou případy, kdy se dítě očkovat nedá (např. závažná nemoc, kvůli který nesmí na očkování – ale pak je důvod, proč očkovat ty zdravé – aby ti, co očkováni být nemůžou, byli aspoň trochu chráněni). V zásadě jsem proti tomu, aby se očkovalo kvůli každý pytlíkovině – např – zdraví lidé nemusí mít nebytně nutně očkovanou chřipku, proože i kdyby ji dostali, mají šanci to přežít. Ale základní očkování…
    Měli jsme takřka úplně vymýcený černý kašel, tuberu, záškrt a neštovice. Vzhledem k tomu, že se „svět zmenšuje“ a lidé cestují (nechme stranou, nakolik dobrovolně a kdo kam a z jakého důvodu), tak se nám to zase krásně vrací.
    Co se týče alternativní medicíny – to je jak o čem a je třeba to zvážit. Něco se dá řešit doma a něco ne. Já jsem asi dost srab, protože kdybych bývala byla měla dítě – asi bych souhlasila s doktorem a dala atb (ale nejdřív bych zvažovala, je-li proč), u sebe si můžu dovolit víc hazardovat. Tam je to moje rozhodnutí a kazí to život maximálně mně a ne někomu dalšímu.

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.